Vodáctví

Vodáctví je jednou z nejdůležitějších částí turistiky. Vzhledem k historii vztahu člověka k vodě a častému výskytu vodních ploch na Zemi je neodmyslitelnou částí našeho života.

Turistika a její vývoj

Turistika je vykonávání určité činnosti, která nás baví a ke které máme určitý vztah a poznáváme při ní určité místa, kultury, památky, prostředí, zvyky, krajiny nebo lidi. Tato činnost se řadí do několika skupin zájmů. Patří sem například sport, zájmová činnost, hobby nebo koníček) Nejčastěji tuto činnost vykonáváme v odlišném místě od svého bydliště.

V historii turistika měla pouze pěší podobu, vyskytovala se ale zřídkakdy, kvůli tehdejšímu nepatrnému rozvoji dopravních prostředků. V tomto období byla chůze prakticky jedinou možností dopravy a člověk neměl potřebu vyhledávat další činnost, při které by byl nucen opět pěšky překonávat vzdálenosti. Dalším důvodem je také tehdejší vzhled okolí člověka. Tehdy města ještě nepoznala panelákové výstavby, domovní čtvrti a jen těžko se hledalo místo, ze kterého by nešel vidět les. Dnes města připomínají spíše tovární výstavby, kde přírodu nejvíce připomíná uměle postavený park se stromovinami a keřinami.

Následovně se ke klasické, tedy pěší turistice přidala také cykloturistika. V dnešní době velice oblíbená obdoba turistiky, kdy máme možnost projet na kole celou trasu, mnohdy postavenou nebo upravenou přímo na míru cyklistům. Toto odvětví turistika se dá zařadit zhruba k počátku 20. Století.

Následovala mototuristika a zhruba v polovině minulého století se objevuje organizovaná a skupinová turistika.

Dá se říci, že právě v této době díky dosavadnímu rozvoji vzniká turistický průmysl. Cestovní ruch se stává stále silnějším a důležitějším odvětvím světového hospodářství.

Historie a vývoj v České republice si přečtěte zde.

Vodní turistika

Vodní turistika, jinak řečeno „vodáctví“, patří mezi druh turistiky, kde se k dopravování a přemisťování využívá plavidlo, čili je vymezeno pro plochy jezer, řek a dalších vodních ploch.

K prvním krokům vývoje vodní turistiky došlo přibližně ve druhé polovině devatenáctého století. V Evropě byl první zaznamenaný založené kanoistický klub založen v roce 1886. U nás, v České Republice kánoe spatří světlo světa v roce 1875. Tento kus patřil nadšenci tohoto sportu- Ferdinandu Zinke, který ji získává od obchodníků z Anglie. Obliba tohoto plavidla v Čechách začala stoupat a v roce 1903 byl díky tomu založen Český svaz kanoistů.

V České republice najdeme několik řek, na kterých se provozuje vodní turistika:

Řeka Vltava, Řeka Ohře, Řeka Otava, Řeka Lužnice, Řeka Berounka, Řeka Sázava apod.

Nejpoužívanějšími plavidly, využívanými k vodní turistice, patří:

1. Kánoe
2. Pramice
3. Raft
4. Kajak
5. Vor
6. Nafukovací čluny

 

Související termín s vodní turistikou, je slovo Vodák. Podíváme se tomuto výrazu více na zoubek.

Slovu „vodák“ se obyčejně rozumí, jako člověku, který se věnuje vodní turistice. Mezi jeho záliby a činnosti tedy patří splouvání potoků a řek. Tato činnost je v České Republice velice oblíbená. Nejčastěji se k tomuto splouvání používá plavidel typu kánoe, voru a kajaku.

V České Republice se na kánoi nejčastěji putuje v počtu o dvou lidech. Osoby sedí za sebou, podélně s kánoí. Každý z nich nese své označení:

Zadák: osoba sedící v kánoi vzadu.

Háček: osoba sedící v kánoi vpředu.

Porcelán: třetí osoba na kánoi. Vyskytuje se jen velmi zřídka.

Vodáctví se hojně objevuje také ve filmech.:

Rafťáci, Divoká řeka, Proč bychom se netopili a mnoho dalších titulů.